Prokop vyhrál v Jáchymově!

Prokop po letech na downtownu

Takže jo, sezona je tu a s ní i oblíbená sága o kVítkově závodění. Tentokrát se jednalo vo Jáchymov. A že to nebylo za tři padesát, to už naznačovala předpověď. Na webu yr.no (čti yes or nou) slibovali odpoledne polojasno. Realita? Sníh, kroupy a vobčas polooblačno. Čti víc, čti dál, jak jsem si zahráli na h(n)orníky v Jáchymově.
Dorážím na místo. Mercedes reklama kam se podíváš, parkuju zkušeně vedle Říhy, Michala Prokopa, který byl naposledy na asfaltu viděn ještě za UL-LET 2013 a jdu na trackwalk. Začíná příjemně sněžit. Cestou potkávám samé známé firmy. A všichni vypadaj celkem odhodlaně. Takže se teda taky snažim vypadat vodhodlaně.

V kostce voe. Půlka DH, půlka asfalt. Přepůlený schodama ve stylu mech, nech mě, každej schod jinak, nedá se vobjet, prej to zase tak neklouže… Drop, že by se jeden rozmejšlel, konec pěkný dva skoky, že by je vyslal i senior (čti já). No nic, takže voblíknout, pučit pumpičku, vysvětlit všem ňoumům, že ty dirťákový pláště se hoděj nejen na bikros, že to doženu na asfaltu a jde se na to.
Schody. Ty vole pro mě fakt nejhorší. Vobě brzdy, plavu tam motýlka a bojim ať to nepřejde do znaku. Mára Petelík mě roztáhne na poslední dva skoky, voba dejme tomu, takže hurá do dodávky na kopec. Jednou jsem to sjel, plavu celej les, to doženu na asfaltu, je to downtown ne?! Sjel jsem si to celý zkušeně jenom jednou, abych neplejtval síly, páč fyzička bude letos moje silná stránka.

Na startu kosa jako debyl, startujeme jak se nám chce. Takže lokty už před startem. 3,2, 1, kVítek zahajuje sezonu. Nikde nevidim transparenty se svým jménem, jako cože? Nechápu nic. Les na voči, páč si to samozřejmě nepamatuju. Po minutě první vážnější situace, kdy asi fouknul vítr, vohnul větev a chytla mě za rodla. Tim jak ale hodně posiluju, tak ani nevycvakávám a ustojím to s grácií gentlemana. V polovině trati, což je asi tak cíl závodu v Rakovníku cejtím laktát jak teče ne jen ve stechnech, ale promokval už na kaťata. No možná to byly ale ty vlhký kroupy. Studenej vzduch v hrtanu, poruchy vidění. Schody. Pičo tddd, tdddm asi půl minuty. Melu z posledního. Vobjezd dropu, kde slyšim jedinou holou větu za celou jízdu. Pomalůů, pomalůů..! Je vidět, že se diváci bojej víc než já. Poslední minutu šlapu vodu, takže takticky zvolním, abych v cíli nalítnul voba jumpy a viděl na to hlavně vostře. Hopá, zatáčka, hopá a je tu cíl. Díky bože za ty dary.

Deset minut rozdejchávačka. 3:17 značí 55 flek ze 70 reglejch, zajel jsem 12letýho borce vo celou vteřinu, takže můžu jít spokojeně na párek. Pak zafandit na semifinále, utrousit pár zkušených rad a hurá domů.
Vyhrál Michal Prokop, druhej Martin Mitvalský a třetí Mára Petelík, co vyslal nejdelším skok na Redbull dropu. A pro mě kdo úplně nejvíc zabil ? Jednoznačně  Pavel Techlovský, který jel na stejných pláštích co já, ale ještě sjetějšíma (!). Skákal drop na HT a skončil hned za první pětkou enduristů. A ještě na singl speedu? 

Co říct závěrem? Letošní sezona downtownů bude ve znamení delších tratí a to znamená co? To znamená že trénuj vole. Jinak můžeš dopadnout jako já anebo ještě hůř. Krutochvost obrovský.  



Galerie

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Informace o cookies