PRULET se prohnal Prahou

Utřeli jsme si pot z čela, dospali spánkové deficity, ale všechny emoce ještě zdaleka nevstřebali. Jedno je jisté. Je za námi bezesporu největší a na zážitky velmi bohatá akce.Jedno ale víme jistě. Za to neskutečný úsilí to stálo. Díky Praho!


Na místě stavíme trať od čtvrtka, spojujeme síly z předchozímipořadateli a během 50 hodin vyroste 9 překážek. Trať nemůžeme kvůli ochraně zeleně navézt ani trošku na trávník, na jezdce tedy čeká pouze tvrdá kombinace asfaltu či dlažebních kostek.

Startovní brána od partnera DOKA jezdce vysílá na první rovinku, kde čeká první z řady dvojáků. Je to čtyřmetrový skok, který je potřeba skočit hlavně rovně, odjezd je zúžen lavičkami. Následuje levotočivá zatáčka, další rovinka s prakticky totožným skokem.Ještě si dupneš a začíná se kopec konečně lámat. Následuje odpal do zatáčky, kde odstředivost fakt funguje, srovnáš se, točíš doleva na hlavní skok. Je to dvoják s metrovou záchranou. Šest metrů není moc pro nikoho, spíše mohl být dopad ještě dále. V závodě ho ale mají naskákaný prakticky všichni.Dosedneš na konec zdvihu a už to valíš do tááááhlé pravé, kde číhá opět nemalý dvoják. Srovnáš se a posíláš to na step up, step down. Pak už jen jeden odpal na placku a cílový dvoják. Nic jednoduchého pro nikoho. Minuta, kdy máš fakt hodně práce a plíce venku.



Je třeba říci to hlavní, o čem většina jezdců asi ani nevěděla. První ročník jsme zdaleka nemohli uskutečnit v rozsahu, jak jsme plánovali. Původním záměrem byla půlka tratě v parku, půlka v ulicích. Bohužel kvůli následně naplánované přeložce tramvajové zastávky nešla ani částečně uzavřít Italská ulice pod parkem.Stáli jsme před rozhodnutím, zda to celé neodložit o rok, či namotat trať jen zde. Nakonec jsme si řekli, že první ročník odjedeme pouze v Riegrových sadech a budeme mít alespoň cennou produkční zkušenost na příští léta.


Výsledkem byla, přiznáváme, ne moc jezdecky atraktivní trať. Na první pohled budily překážky respekt a dost lidí si na ní netrouflo. Pádů tak speciálně v tréninku nebylo málo. Příčinou byla povětšinou vyšší nájezdová rychlost. Navíc nám přes den dost foukalo. Posíláme pozitivní vibrace, ať jseš ty i další borci co nejdříve zdraví!

„Kvalifikovali se ti nejlepší jezdci Série, proto jsme chtěli udělat trať náročnější. Skoky nebyly malý, všechny seale daly objet. Nebyla to pravá závodní trať, tak jak bychom si představovali. Musel si korigovat rychlost před každou překážkou, jinak si i při slušných velikostech skoků byl prostě dlouhej.Pokud bychom dali dopady ale ještě dále, byla by to ještě větší trefovačka. Jednoznačně tak musíme do příštího roku překážky vyladit, trať zatraktivnit o další městské prvky, schody atp. Věříme, že si pak každý přijde na své,“ hodnotí po akci pořadatel Vítězslav Stráňa Stránský.



K organizaci samotného závodu jsme velké výhrady nezaregistrovali. Časový plán se plnit dařilo, celkově odhadujeme celkový průtok diváků ke dvěma tisícům. Atmosféra byla skvělá, počasí kromě toho větru naštěstí celkemvyšlo, lidi se závodem bavili a ta kulisa s výhledem na Pražský hrad je prostě bomba.

A když to tam pustil Dan Bařák, alias Pahýl? Týpek, který ve 2 letech přišel o nohu ukázal všem, že limity jsou jen v hlavě, rozhodně ne v počtu nohou. Co mu možnosti dovolovali, to naskákal. Velkej big up za tohodle ridera a jeho VZKAZ všem lidem! Na trať se vydal i Nikolas Reinl, 10letý týpek, který v pátek skočil s bráchou i hlavní skok.



V chlapech se jediný pod minutu dostal Kuba Říha, následovaný Petrem Malým a Milanem Myšíkem. V juniorech vyhrál Pavel Reinl, následovaný Tomášem Králem a Matějem Pospíchalem. Na trať se vydali i dvě ženy. Druhá zalítla MartynaGruszka a první flek si vyjela Barča Tesařová. Každá dala jen jednu jízdu, ale velký respekt oběma dámám.



Ve Freestyle contestu to zabil nejvíc Dan Miller, frontflipem a cashrollemho na dvojce doprovodil Vilibald Vítek a podium uzavřel Teo Kováč. I zbylých 9 riderů ale udělalo neskutečnou show. Tohle bylo vyvrcholení jak býk a moc díky kluci za to.Určitě v tomhle formátu spojení downtownu a freestylu chceme pokračovat.



Suma sumárum. Konstruktivní kritiku vítáme, protože jedině ta nás může posunout dále. „Celé partě chcihlavně z celého srdce poděkovat, nikoliv jmenovitě, protože na akci se podílelo velké množství lidí a nerad bych na někoho zapomněl.Diváci závod hodnotili skvěle a přijde mi, že jich chodí do měst čím dál tím více. Od jezdců slyšíme od vyloženě pozitivních hodnocení, tak i samozřejmě kritiku, která prostě oprávněná v některých bodech je. Vnímáme to a s pokorou a také k ní tak přistupujeme.Buď jak buď, každá mince má 2 strany, já osobně jsem pyšnej, že jsme to dokázali a v kvalitě, která snese přísnější měřítko, celévelice slušně odjet“, uzavírá Stráňa.

Již nyní se pracuje na dalším ročníku Czech DowntownSeries, nejenom PRULETu samotném.V říjnu jdeme ven s termíny a konkrétními lokacemi. Bude mezi nimi i nějaké zbrusu nové město? Nechte se překvapit…

Děkujeme ještě jednou všem za postřehy, podporu a vidíme se napřesrok opět v českých městech!

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Informace o cookies